top of page

Co to vlastně znamená být dospělý? Není to něco, co dostáváme spolu s občankou. Pravda je, že většina lidí prožije celý svůj život ve stavu nedospělosti. Protože být skutečně dospělý znamená onu prostou a přitom tak náročnou věc: Schopnost doopravdy převzít odpovědnost za svůj život. Převzít odpovědnost pouze a jedině sám za sebe.

Vratislav Hlásek je zkušený průvodce cestou osobního rozvoje. Lapidárně řečeno: pomáhá klientům, aby skutečně dospěli. Aby se zbavili závislosti na svých partnerech, rodičích či dětech a na všech možných iluzích.

V první části knihy se podíváme na oněch “50 pilířů dospělosti” doplněných o příběhy z praxe Vratislava Hláska. Dynamika popisovaných životních situací ilustruje, co je dospělost a jak fungují její pilíře. A ukazuje, že čím více pilířů do svého bytí integrujeme, tím stabilnější bude konstrukce onoho mostu života, který se klene mezi naším dětstvím a naší zralostí.

Druhá část knihy je pak tvořena rozhovorem, ve kterém se novinář Jan Müller ptá Vratislava Hláska na všemožné otázky s dospělostí související.

tecka.png
PILIR.png

Být jako slunce, ne jako planeta

Dospělý člověk si uvědomuje, že síla jeho osobnosti pramení v něm samém. Že on sám je „zdrojem svého světla“. Že pouze neobíhá jako satelit po orbitě nikoho jiného. To neznamená egocentrismus. Slunce není středem celého vesmíru, není nezávislé na okolí. Představuje jen jedno z mnoha sluncí v galaxii. Ale je středem a zdrojem světla své vlastní sluneční soustavy.

Stejně tak si dospělý člověk uvědomuje, že je součástí větších celků. Přirozeně však převzal odpovědnost za svůj život do té míry, že přijal jako základní fakt, že on sám je střed a zdroj světla svého života. Nečeká, že jeho život osvítí někdo jiný. Ale taky se nesnaží svou gravitační silou ostatní připoutávat na svých orbitách. Vzdálenost a intenzitu vztahů – koho si pustí na bližší a koho pouze na vzdálenější orbitu – si člověk – slunce určuje nejen tím, co je mu právě příjemné, ale především tím, co mu zároveň dovolí zachovat vlastní nezávislost, vnitřní klid. Ač laskavý a tolerantní, umí si zároveň vymezit a hájit své hranice a nikomu nedovolí, aby zpochybnil, či dokonce zastínil jeho vlastní světlo.

vice o Hlaskovi.png
bottom of page